|
| |
|
| |
|
|
Moderní dystopie a současná západní společnost
Macháček, Jiří ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavní náplní této diplomové práce je analyzovat, jak je současná západní společnost reflektována očima moderních dystopických děl. V úvodní části práce jsou specifikovány klíčové problémy a aspekty definující dnešní západní společnost jako například konzumerismus a role vědy a techniky. Další část práce je věnována dystopické tvorbě. Nejprve se zaměříme na charakteristiku dystopického žánru, jeho kořenům a typologii. Následně si blíže představíme trojici zástupců klasických dystopických děl: Konec civilizace Aldouse Huxleyho, 1984 George Orwella a 451 stupňů Fahrenheita Raye Bradburyho. U každého díla je nejprve stručně představen děj a poté vystihnuty klíčové rysy popsané vize společnosti. Práce se dále obšírněji věnuje vybraným zástupcům moderních dystopických děl, kterými jsou Matrix sourozenců Wachowských, Hunger Games Suzanne Collins a Divergence Veronicy Roth. Po shrnutí děje následuje analýza klíčových rysů, srovnání s klasickými dystopiemi a hledání paralel v současné západní společnosti. V závěru práce zodpovíme otázky, jak moderní dystopie odráží současnou západní společnost, jak korelují s klasickými dystopiemi a jaké sdílí rysy s odbornou literaturou v otázce charakteristiky společenských trendů.
|
|
|
Vývoj postav otce a matky v autofikci Drisse Chraïbiho
Vojnová, Lenka ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Maročan Driss Chraïbi patří k předním současným romanopiscům frankofonního Magrebu. Řada jeho románů má zřetelný autobiografický základ, a právě z této části autorova díla bude práce těžit. Velmi výrazně tu vyvstávají podstatné civilizační aspekty, na nichž spočívá výstavba jedince v arabské společnosti severní Afriky, a z nich se práce zaměří na zobrazení otce a matky. Položí si rovněž otázku, jak je tradiční model rodiny v marocké společnosti ovlivňován "západní", tedy evropskou, kulturou. Zobrazení otce se mění ze zkarikovaného patriarchálního tyrana na milého muže s pochopením pro moderní svět. Matka, která tradičně ztělesňuje tradici a rodinu, se v některých textech stává i bojovnicí za práva žen. I přes tento posun se nezdá, že autor by tradice zavrhoval. Těžiště analýzy se zaměří na tyto otázky, v úvodu předtím stručně nastíní situaci arabské frankofonní literatury a zhodnotí místo studovaného autora v tomto kontextu; vymezí též podíl autofikce v celku jeho díla. Klíčová slova: Driss Chraïbi, žena, muž, matka, otec, marocká společnost, západní společnost
|
|
|
Duchovní hodnoty společnosti - bohatství volného času
RAVEÁNOVÁ, Andrea
Práce je pojatá celá teoreticky a zabývá se duchovními hodnotami společnosti v souvislosti s volným časem. Představuje duchovní hodnoty, spiritualitu a dimenze volného času a jejich provázanost. Text charakterizuje měnící se pojetí volného času v historicko-antropologické perspektivě a srovnává přítomnost a potřebu duchovních hodnot napříč dějinami západní společnosti. Pomocí odborného materiálu teologického, filozofického, psychologického a historického zkoumám jevy volného času a roli církve. Práce pojednává o způsobech naplnění času ve středověku, novověku a popisuje zvraty moderní doby. Obsahem teoretické práce je zamýšlení se nad proměnami duchovních hodnot a jejich bohatstvím v minulosti a přítomnosti, pojednání patří i duchovním aktivitám v porovnání s ostatními volnočasovými alternativami.
|
|
|
Formy a výzvy multikulturalismu v 21. století v západním kontextu
Janů, Karolína ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Práce si klade základní tezi, zda multikulturní soužití, s akcentem na společnosti západní a severní Evropy, je ve své současné podobě funkční a má-li tento funkční potenciál i do budoucna. Nebo zda skutečně nastala v současnosti často proklamovaná "krize multikulturalismu" a do budoucna bude nutná výrazná přeměna multikulturní politiky západních států. Podkladem pro zkoumání situace v multikulturním soužití západních společností bude teoretická část práce, která se pokusí zmapovat souvislosti vzniku multikulturního fenoménu, postupný vývoj názorů na tento fenomén v oblasti filozofické, politické a sociologické, hlavní multikulturní debaty a obsah tohoto pojmu. V rámci druhé, empiricky zaměřené části práce budou na příkladu tří evropských států ilustrovány teoretické modely a charakteristiky, rozebírané v první části práce.
|
host ::
RSS.